Slova

Při překládání je člověk nucen přemýšlet o slovech a jejich významech, a tak jsem se rozhodl napsat tu občas pár vysvětlení či úvah o pojmech. Začnu těmi nejznámějšími, které zde uvedu v podobě sanskrtské, protože tu lidé znají. Tvar pálijský, který odpovídá textům, na které se z pravidla odkazuji, bude v závorce. Tím nejobecnějším, a současně možná i nejobtížnějším slovem, je „dharma“.

dharma (dhamma)

Slovo velice zapeklité, protože má mnoho významů, ze kterých musíme vybírat podle souvislosti. Mimo buddhismus bude asi nejčastěji znamenat „řád/zákon“. I v buddhistických textech na tento význam občas narazíme. Častěji ale znamená „učení, nauka“ obecně. Jestliže je toto slovo doplněno bližším určením, jako „Buddhova“, „dobrá“ ap., jde ovšem o Buddhovo učení. Možná ještě častěji se toto slovo v pálijském kánonu (nejstarším dochovaném souboru buddhistických textů) objevuje v množném čísle a znamená pak většinou „věci“ nebo „jevy (mysli)“ (pokud neznamená „učení, nauky“ v množném čísle).

árja (arija)

V nejstarších buddhistických textech je toto slovo nejčastěji použito ve spojení „ušlechtilá (osmičlenná) cesta“. Používá se i pro označení osob, ne však pro osoby urozeného původu, ale ušlechtilého chování nebo také pro ty, kdo dosáhli poznání. V každém případě vyjadřuje čistotu mysli a srdce. Je to jeden z těch případů, kdy Buddha vezme existující slovo a dává mu jiný význam.

V Dhammapadě je jedno dvouverší (č. 270), ve kterém Buddha komentuje fakt, že se jeden člověk dokonce jmenuje „Árja“, ale živí se rybolovem.

„Nemůže se nazývat „ušlechtilý“, kdo ubližuje živým bytostem;
kdo je ke všem bytostem mírný, ten je opravdu ušlechtilý.“

bráhman

Byli a pokud je mi známo stále ještě jsou v Indii lidé, kteří se považují za nejvyšší třídu, která má a je schopna předávat nejvyšší vědění, a to na základě svého narození. Buddha slovo bráhman používal, ale opakovaně zdůrazňoval, že (pravým) bráhmanem se člověk stává svými činy. Opakovaně si dělal legraci z nároků založených jen na narození, popř. ukazoval na rozpory v představě vědění založeného na tradiční autoritě.

Poslední a nejobsáhlejší kapitola Dhammapady podává výroky typu: „Ten, kdo je takový a takový, … ten se může skutečně nazývat bráhmanem.“ Jedna ukázka:

„Kdo se vzdal násilí vůči všem bytostem, ať jsou slabé nebo silné, ať jsou jakékoliv,
nezabíjí je ani k tomu nenavádí ostatní, ten se vpravdě může nazývat bráhmanem.“

karma (kamma)

Slovo, které se používá velmi často chybně. V rámci Buddhova učení znamená prostě „čin“. Takže pokud někdo říká: „Mám špatnou karmu“, říká tím (i když to možná neví), že zakouší následek něčeho špatného, co udělal v minulosti. Pro následek ale existuje jiné slovo – „vipáka“ (něco, co se už dopeklo, dozrálo). Ve stejném významu se také používá slovo, které znamená „ovoce“. Měl by tedy správně říci: „Zakouším nepříjemné následky svých činů“. Poměrně přesně tomu odpovídá naše rčení: „co jsi zasel, to sklidíš“ (když vše ostatní půjde dobře).

Jako jeden z mnoha vyjádření o činech uvedu zde jednu sloku, která vlastně odpovídá na jednu otázku.

(Dhammapada 119)
I špatný člověk zakouší dobro, dokud jeho zlé činy neuzrají;
když ale nakonec dozrají, pozná ten člověk, co udělal.

samsára
Nejjednodušeji bych to přeložil jako „bloudění“, samozřejmě v dlouhodobějším měřítku, bloudění koloběhem životů. Do tohoto koloběhu patří vše, co existuje, všechny stavy a sféry existence, i ráje a pekla. To všechno jsou podmíněné a pomíjivé stavy. To znamená, že všechny mají svůj počátek a konec a má tedy svůj počátek a konec i spočívání nějaké bytosti v nich.
V běžném používání je samsára prostě svět utrpení a východiskem z něj je nirvána. Je ale zásadní si uvědomovat, že nirvána není někde jinde, než samsára.

(Dhammapada 153)
Bezpočtem zrození jsem bloudil,
marně hledal původce toho všeho;
je bolestné rodit se stále znovu.

nirvána (nibbána)

V pálijském kánonu se o ní nemluví příliš často. Pokud ano, označuje se někdy za „nejvyšší blaho“, ale pozor – je to míněno jako obrazné vyjádření. Není míněno blaho, které budeme mít na mysli při použití v běžném hovoru. Nirvána není maximální vystupňování smyslových zážitků, je to naopak jejich opuštění (opět ne nutně doslova, ale ve smyslu opuštění lpění na nich). Slovo „nir-vána“ znamená v sanskrtu vyvanutí a v pálijském kánonu se někdy říká, že nirvána je vyvanutí chtivosti, nenávisti a klamu. To je další obrazné vyjádření, které nám zároveň nenápadně naznačuje směr.

Libor

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>